Zatímco se mnozí lidé na procházkách těší pohledem na nalévající se pupeny stromů, zahrádkáři a sadaři lomí rukama. Příjemné jarní počasí už na začátku března jim radost nedělá, negativních zkušeností s ním mají více než dost. Už teď můžou počítat s tím, že rychlý nástup jara, kdy jim vykvetou meruňky, vystřídá série mrazíků, které zapříčiní zničení úrody.
Jsou místa v kraji, kde třeba meruňky neviděli až moc dlouho. „Na slušnou úrodu čekáme od roku 2019,“ stýská si například sadař Ivan Doleček z Modřic na Brněnsku.
Důvodů, proč doufat, že to letos bude jinak, moc není. Kvetení stromů na jižní Moravě uspíšil extrémní únor, který byl nejteplejším v historii měření a teplejší než většina březnů. Odpolední teploty se prakticky celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů a třeba poslední únorový den naměřili ve Strážnici na Hodonínsku 17,7 stupně Celsia. A co hůř, nezvykle teplý byl už prosinec.
Nevyhnutelně to s sebou nese vykvetení meruněk, přičemž čím dřív se tak stane, tím větší je hrozba, že později pomrznou a nevydají úrodu. Vpády studeného vzduchu s nočními mrazy jsou totiž rizikem až do poloviny května.
I v brněnských Sadech Starý Lískovec pozorují, že jsou asi o tři týdny napřed, než by v optimálním případě měli být. „Začínáme intenzivně ošetřovat proti běžným chorobám a škůdcům, tomu jsme se v minulých letech věnovali až ke konci března,“ porovnává předseda představenstva ovocnářského družstva Vít Blaha.
Pomoct si přitom nemohou ani protimrazovými opatřeními – v jejich poloze, orientaci sadů a rozloze moc nefungují. „Takže se jen modlíme. Poslední slušnou úrodu meruněk už ani nepamatuju… Tak snad to vyjde letos,“ přeje si Blaha.
Podle klimatologa z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Pavla Zahradníčka je ale už teď téměř jisté, že i letošní úrodu meruněk opět zdecimují mrazy. O tom, že udeří, prý není skoro žádných pochyb.
Jde o každý rok se opakující projev počasí, kdy do Česka vpadne studený vzduch od severovýchodu. „V minulosti to ale víceméně nevadilo, protože vegetace se probouzela mnohem později a nemělo co zmrznout,“ vysvětluje Zahradníček, podle něhož produkce meruněk klesla v posledních deseti letech kvůli mrazům o 40 procent.
Květy jsou sice částečně mrazuvzdorné, ale čím více se otevírají, tím tato vlastnost klesá. Pomrznout mohou i malé plůdky, pokud se květům podaří přežít bez úhony a jsou dostatečně opylované, aby začalo růst ovoce. „V letech 1981 až 2010 bylo riziko pomrznutí úrody 25 procent. Do konce století se bude zvyšovat podle modelů až na 60 procent,“ nastínil Zahradníček.
Také v Gálových sadech na Velkopavlovicku už první meruňky kvetou. Sice se trochu ochladilo, ale když zasvítí sluníčko na tmavé kmínky a přidá se k tomu nějaká ta teplejší noc, tak za dva dny tady může vykvést úplně všechno.
Zatím se jejich spolumajitel Pavel Gála utěšuje tím, že menší výkyvy pod bod mrazu, hlášené na příští týden, jeho stromům tolik neublíží. „Důležité je, aby létaly včely a měl kdo opylovat. Kdyby teploty klesly hodně jako v posledních dvou letech, bylo by to horší,“ míní.
Celý článek ZDE