Zemědělství se musí zásadně změnit, aby přežilo. Zemědělcům ale s reformou nikdo nepomáhá
Zemědělci odložili další protesty v Praze, problémy ale nemizí. Podmínky pro zemědělství se budou podle vědců zhoršovat kvůli degradaci české půdy i krajiny a změně klimatu. Na obojím má konvenční zemědělství svůj podíl a obojím trpí. Přejít k udržitelným postupům není snadné. Farmáře k tomu měly motivovat ekologické podmínky dotací. EU i česká vláda ale zařadily pod tlakem protestů zpátečku. Důsledky mohou být vážné.
"My máme možnost provést českou krajinu, české zemědělství změnou klimatu – s pomocí robustních a dobře promyšlených adaptačních opatření. Ale bez snížení emisí to nebude stačit. To se dostaneme do situace, kdy adaptační opatření budou tak drahá, že z pohledu ekonoma budou ve srovnání s tím náklady na snižování emisí legrační záležitost,“ popisuje celkovou realitu Miroslav Trnka, bioklimatolog z Akademie věd.
Zabývá se právě dopadem změny klimatu na zemědělství. To ale zároveň řeší své každodenní trable, kvůli kterým část zemědělců protestuje.
„Jedna věc je potřeba nechat půdu ladem. Pak dovoz komodit ze zahraničí, který ohrožuje životaschopnost českého zemědělství. A plno dalších věcí. Všechno se musí dělat s rozumem, aby to české, ale i evropské zemědělství mohlo fungovat a přežít,“ říká Zdeněk Rosa, předseda představenstva chmelařského družstva v Žatci, které pěstuje i další plodiny.
On sám se dosavadních protestů neúčastnil. Každopádně jejich výsledkem v Česku i v Evropské unii je náhlá tendence oslabovat ekologické požadavky na získání dotací. To je přesný opak toho, co je podle vědců potřeba pro zdravou a odolnou budoucnost české krajiny, její vody či živočichů a ostatně i zemědělství samotného.
„Politici rychle hledali způsob, jak zemědělcům jednoduše vyjít vstříc. A přišli na to, že mohou seškrtat požadavky a říct zemědělcům, že dotace dostanou automaticky, aniž by se po nich něco moc chtělo. Takže provedli sérii velmi drsných škrtů, které z velké části zrušily podmínky zemědělských dotací, anebo je rozvolnily natolik, že nebudou mít žádný velký dopad na hospodaření v krajině,“ vysvětluje Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Celý článek ZDE
