Čtyřiadvacet ověřených technologií, dvaatřicet funkčních vzorků a devět užitných vzorů. To je jen část výsledků velmi úspěšného čtyřletého snažení českých výzkumníků, kteří se sdružili v Národním centru kompetence s názvem BIOCIRTECH.
Šestnáctičlenné konsorcium vytvořily dohromady specializovaná tuzemská výzkumná pracoviště a privátní firmy. Finančně je výrazně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci jejího programu Národní centra kompetence NCK). NCK BIOCIRTECH završil svou činnost na konci minulého roku.
Státní program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací s názvem Národní centra kompetence vznikl v roce 2018. Jeho záměrem je synergicky provázat již existující úspěšná centra, která vznikla za podpory TA ČR (Centra kompetence), GA ČR (Centra excelence) a operačních programů s dalšími výzkumnými centry a jednotkami do jednoho integrovaného systému, a to prostřednictvím koncentrace výzkumných kapacit a nastavení silné orientace.
„Naše NCK BIOCIRTECH pokrývalo problematiku zpracování biomasy, a to mikrobiální, rostlinné, živočišné, ale i odpadní, včetně čistírenských či papírenských kalů. Pomocí chemických, biochemických a fyzikálních procesů jsou získávány cenné produkty s vysokou přidanou hodnotou využitelné v potravinářství, zemědělství, zpracovatelském i energetickém průmyslu," vysvětlila Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, který byl hlavním řešitelem NCK BIOCIRTECH.
Cílem bylo získat nové produkty z obnovitelných zdrojů zpracované environmentálně šetrnými technologiemi v souladu s cirkulární ekonomikou řešící aktuální společenská témata, jako je potravinová udržitelnost, využívání přírodních zdrojů, udržitelná energetika apod. Výzkumný potenciál jednotlivých pracovišť tím měl přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků ve světě a obohatit jejich komerční sortiment. A to se také povedlo. NCK BIOCIRTECH se tak stalo jedním z prvních řešitelů na světě se zaměřením na získávání přidané hodnoty z odpadní biomasy v celé její šíři a které reflektovalo vzrůstající potřeby lidstva v situaci jeho nezadržitelného růstu, v období klimatických změn a potenciálního úbytku neobnovitelných energetických zdrojů.
Příklady úspěšných výsledků NCK BIOCIRTECH
Odpad z kuřecího peří, králičí srsti či ovčí vlny se mění na kvalitní hnojivo
Kuřecí peří a další zbytky po zpracování drůbeže vytváří obtížně likvidovatelný odpad na celém světě. Čeští výzkumníci ale přišli na to, jak z něj udělat kapalný hydrolyzát, který může posloužit jako velmi kvalitní listové hnojivo. Vyzkoušeli ho ve venkovním prostředí na několika klonech topolu a vrby i záhonu feferonek. Aplikaci postřikem provedli dvakrát za vegetační sezónu. Z hodnocení biometrických parametrů vyplynulo, že došlo k nárůstu hmoty vůči kontrolnímu vzorku rostlin o 153 až 160 procent. „Výsledný hydrolyzát neobsahuje anorganické soli ani popeloviny, je tedy vhodný jako surovina pro výrobu nejen speciálních hnojiv s ochrannými účinky, ale i preparátů kloubní výživy a nadějně vypadá i možnost využití jeho chelatačních vlastností pro odstraňování kovů," uvedla Olga Šolcová.
Celý článek ZDE