Stav mikrobiomu, tedy souboru genů mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry či houby v lidském těle nebo na jeho povrchu, ovlivňuje imunitu a zdraví člověka a podílí se na vzniku některých onemocnění.
Největší vliv na jeho kondici má strava a životní styl. Novinářům to řekla předsedkyně České mikrobiomové společnosti Helena Tlaskalová-Hogenová. "Zatímco svůj vlastní genom ovlivnit nemůžeme, tak mikrobiom ovlivnit lze tím, jak žijeme a jak se chováme, a tím ovlivníme i své celkové zdraví," řekla Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, která se zabývá mikrobiologií a imunologií. Dodala, že aktuální výzkumy vědců se zaměřují zvláště na hledání cest, jak ovlivněním složení mikrobiomu léčit některé choroby a předcházet jim.
Mikrobiom ovlivňuje vedle imunity člověka také zažívání, duševní zdraví, spánek i stav kůže na těle. Má vliv na funkci jater, umí neutralizovat toxiny a ovlivňuje citlivost k inzulínu či ukládání tuků. Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla může existovat souvislost i mezi stavem mikrobiomu a vznikem některých psychických nemocí jako jsou úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy nebo deprese.
Zásadní vliv na složení a funkci mikrobiomu má životní styl jedince a životní prostředí, ve kterém žije. Dalšími faktory, které stav lidského organismu, potažmo mikrobiotu v těle ovlivňují, jsou věk, genetika či stres.
Celý článek na https://zdravi.euro.cz