Vedavyzkum.cz: Olomoučtí vědci pomáhají získat odolnější a výnosnější plodiny

Olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin, které profesor Doležel řídil, se v následujících letech podílelo na ostře sledovaném výzkumu – úspěšně završeném před čtyřmi lety.

Přečtením genomu ale „práce na pšenici“ pro olomoucké vědce neskončila. Podílejí se na hledání důležitých genů, jejichž znalost pomůže získat pšenici, která bude lépe odolávat chorobám jako rzi a padlí.

Zásadní význam mají i další mezinárodní výzkumné projekty, do nichž se olomoucké centrum zapojilo. Pracoviště, které je součástí Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, se například podílí na sekvenování (neboli čtení) genomu banánovníku. Nové poznatky ve spojení s moderními postupy pomáhají šlechtitelům v Ugandě – díky nim jejich plodiny dosahují vyšších výnosů a kvality. Pro Uganďany a okolní státy jsou škrobové banány základní potravinou, a dělají z nich například kaši, která je hlavním jídlem i přílohou.

Společně s kolegy v Saúdské Arábii se olomoučtí vědci zaměřili i na výzkum genomu plodin, které by bylo možné časem pěstovat v pouštních podmínkách na půdě, jež je vzhledem k potřebě umělého zavlažování silně zasolená. Nadějně se v tomto ohledu jeví planá asijská rýže. I tu by si lidé mohli výhledově „ochočit“. Jedním z cílů rostlinných genetiků je totiž domestikovat plané druhy rostlin a získat nové plodiny odolné vůči suchu, klimatickým změnám nebo různým škůdcům.

Význam práce rostlinných genetiků je evidentní v době, kdy světu hrozí globální potravinová krize v důsledku klimatické změny a nově také Putinovy agrese na Ukrajině. Nejnovější výzkumné poznatky už této krizi nezabrání, protože šlechtění odolnějších plodin a překonávání závislosti chudých zemí na dovozu pšenice, kukuřice nebo slunečnicového oleje je dlouhodobou záležitostí. Nynější situace ale znamená varování do budoucna, že musíme počítat s riziky dalších krizí – geopolitických i klimatických.

Celý článek si můžete přečíst ZDE