Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes z rukou rektora Mendelovy univerzity v Brně převzal český rostlinný genetik a držitel ceny Česká hlava profesor Jaroslav Doležel. Olomoucký rodák je zakladatelem nového oboru genomiky, tzv. chromozomové genomiky. Ve svém proslovu zmínil nejen své studentské a vědecké začátky na tehdejší Vysoké škole zemědělské (dnes MENDELU), ale i význam Mendela a úskalí badatelské činnosti.
Podle rektora Mendelovy univerzity v Brně Jana Mareše je Doležel v českém vědeckém prostředí naprosto výjimečnou osobností. Jako jeden z prvních na světě vypracoval metodu stanovení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. „Významně přispěl k její standardizaci a širokému uplatnění, které zahrnuje genetiku a fyziologii rostlin, systematiku, taxonomii a populační biologii. Důležité praktické uplatnění tato metoda našla ve šlechtění rostlin,“ uvedl Mareš.
Přebírat čestný doktorát na univerzitě, kterou vystudoval, má pro Doležela zvláštní význam a přiznal, že první zmínce o udělení titulu nechtěl věřit a musel se ujistit, že se nejedná o omyl. „Má profesní dráha je spojena s výzkumem dědičné informace rostlin a udělení čestného doktorátu univerzitou nesoucí jméno Gregora Mendela, objevitele zákonů dědičnosti, je pro mne tím nejvyšším možným oceněním. Má radost je o to větší, že univerzita je mou alma mater a má vědecká dráha, která na ní úspěšně začala, se udělením tohoto mimořádného ocenění symbolicky uzavírá,“ popsal vědec, podle kterého se genetika stala jedním z nejvýznamnějších vědních oborů současnosti. Výsledky bádání, které staví na Mendelových objevech, se totiž dotýkají snad všech oblastí existence lidstva – od lékařství až po ochranu životního prostředí.
Ideální je pro vědeckou činnost podle Doležela badatelská svoboda s minimem omezení, ve které může vědec plně rozvinout svůj talent. Nezapomněl proto připomenout ve svém projevu dva muže, kteří mu tuto svobodu poskytli, a tím jeho vědeckou dráhu významně ovlivnili. Prvním byl profesor Jan Lužný, vedoucí Katedry šlechtění a základů zahradnictví v Lednici. „Otevřel mi dveře olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, kde jsem mohl provádět své první experimenty. Právě to rozhodlo o mé profesionální dráze a snad vedlo i k dnešnímu ocenění,“ vysvětlil Doležel.
Druhým pro Doležela významným vědcem byl tehdejší vedoucí zmíněného Ústavu experimentální botaniky doktor František Novák, díky kterému mohl začít rozvíjet nové směry studia dědičné informace rostlin, včetně využití průtokové cytometrie. „S úsměvem dnes vzpomínám na zklamání, když jsem zjistil, že o využití této metody v genetice rostlin se pokouší několik dalších zahraničních pracovišť, která už dokonce na to téma publikovala několik článků. Můj tým však v této konkurenci nejen obstál, ale prosadil se jako průkopník a po více než tři desítky let se drží na špičce oboru,“ připomněl vědec. Stinnou stránkou vědecké činnosti je podle něj naopak přemíra regulace a administrativy, která svobodné bádání brzdí.
Pro Doležela je podstatnou součástí vědecké práce i udržování kontaktu se zemědělskou praxí. „Náš výzkumný tým proto spolupracuje na konkrétních úkolech s českými šlechtiteli v rámci projektu Národního centra kompetence a je také dlouhodobě zapojen do mezinárodních projektů šlechtění banánovníku,“ uvedl. Doležel vytvořil úspěšný program studia dědičné informace banánovníku, jehož plody jsou základní potravinou v mnoha rozvojových zemích. Podílel se na přečtení jeho dědičné informace a založil genotypovací centrum, které má důležitou úlohu při charakterizaci a záchraně genového bohatství pěstovaných odrůd a planých druhů banánovníku. Účastní se mezinárodních projektů zaměřených na šlechtění této plodiny pomocí nejnovějších metod molekulární biologie.
Jeho současný výzkum je zaměřený na studium uspořádání dědičné informace v trojrozměrném prostoru buněčného jádra a vlivu tohoto uspořádání na funkci dědičné informace, regulaci růstu a vývoje rostlin a jejich reakci na faktory vnějšího prostředí. „Výsledky, které spolu s kolegy získáváme, umožní aplikaci nových metod pro šlechtění plodin, které budou adaptované na změnu klimatu, budou mít lepší užitné vlastnosti a umožní udržitelnou produkci potravin šetrnou vůči životnímu prostředí,“ vysvětlil. Širší problematice zajištění dostatku potravin se pak ve spolupráci s několika týmy Akademie věd věnuje ve výzkumném programu Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“.
Doležel se narodil v roce 1954 v Olomouci. V roce 1978 vystudoval Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes Mendelova univerzita v Brně). Aktuálně působí jako vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnology a zemědělský výzkum v Olomouci. Od roku 2019 je předsedou vědecké rady GAČR. V minulosti obdržel řadu cen, v roce 2018 například Národní cenu vlády Česká hlava. Čestný doktorát naposledy od Mendelovy univerzity převzal v roce 2019 sir Paul Nurse, genetik, buněčný biolog a profesor mikrobiologie, který je mimo jiné držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu. Udělení titulu bylo součástí oslav sta let od založení univerzity.
Zdroj: MENDELU Titul honoris causa dnes na MENDELU dostal rostlinný genetik Doležel - Mendelova univerzita v Brně