Stát dá miliardy na boj se suchem. Budou stačit?
Opatření proti klimatické změně musí být v synergii, vzájemně se doplňovat a podporovat se. Rybníky a remízky se už v Česku budují, ale je jich zatím málo. Je také třeba zvýšit podíl organické hmoty v půdě a nepěstovat zbytečné plodiny, jako třeba řepku, shodují se přední čeští vědci.
Každoroční částkou 25 miliard korun chce česká vláda v příštích čtyřech letech čelit suchu způsobenému klimatickou změnou. Většina peněz by měla jít z rozpočtu ministerstva zemědělství, kterému pak 60 procent proplatí Evropská unie. „Musíme být včas připraveni na budoucí výskyt sucha, nerovnoměrných srážek a nárůst teploty vzduchu,“ řekl k materiálu, jejž v polovině května schválila vláda, ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Ministerstvo bude z těchto peněz podporovat například výstavbu a rekonstrukce rybníků, vodovodů nebo kanalizací. Koncepce se týká také pozemkových úprav, které vracejí vodu do krajiny, nebo propojování vodárenských soustav. Nekula také už dříve prohlásil, že růst průměrné teploty o dva stupně Celsia se očekává s vysokou pravděpodobností už kolem roku 2030, doposud se předpovídal takový růst teploty až v roce 2040.
O klimatické změně mluvil na dubnové konferenci Proměny zemědělství, kterou pořádal mediální dům Economia, také rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. Společná zemědělská politika Evropské unie podle něho řeší spíše mitigaci klimatické změny, tedy zmírňuje její příčiny například ukládáním uhlíku a omezením emisí. „A říkám bohužel, protože mitigace je sice důležitá – my jako Evropská unie se toho honu musíme účastnit, protože jsme vyspělá země a musíme jít vzorem –, ale velmi málo se věnujeme adaptaci na klimatickou změnu,“ připomněl Sklenička. Podle něj je přitom adaptace jediný nástroj, který Češi drží pevně v ruce.
„Jsou predikce, které předpovídají, že za dvacet až třicet let výnosy zemědělců kvůli klimatické změně, nedostatku vody a dalším okolnostem klesnou o třetinu a možná i více. Začněme akutně řešit potravinovou bezpečnost,“ vybídl na konferenci Sklenička.
Opatření spolu musí hrát, budou účinnější
S rektorem do velké míry souhlasí i Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Podotýká, že pro zemědělce jsou dopady klimatické změny naprosto zásadní již nyní, a proto je urgentní především adaptace, tedy přizpůsobení se jim. „Nicméně rezignovat na mitigační opatření by byla veliká chyba, protože zemědělství má v této oblasti značný potenciál a současně se obě části, mitigační a adaptační, prolínají a navzájem stimulují. Jde o to, že velká část adaptačních opatření využitelných v zemědělství má rovněž mitigační účinky, tedy přispívá k ukládání uhlíku a snižování emisí skleníkových plynů,“ vysvětluje Žalud. Je podle něj potřeba opatření v krajině propojovat do uceleného systému hospodaření.
„Spojování opatření do celku má často synergické účinky, zatímco efekty jednotlivých opatření jsou omezené, a někdy dokonce mohou být i negativní. Typickým příkladem jsou bezorebné technologie, které se před lety zaváděly bez širšího začlenění či úpravy celé pěstitelské technologie,“ podotkl Žalud. Změna hospodaření má zahrnovat snížení intenzity obdělávání půdy, tedy ideálně bezorebné technologie, ale také je třeba zajistit trvalý pokryv půdy vegetací, nebo alespoň mulčem zbytků rostlin a používání organických hnojiv. Ta stimulují půdní mikrobiologii. „Tato opatření se dají shrnout pod pojem regenerativní zemědělství, přičemž část zemědělců se již snaží tyto principy do praxe zavádět nebo o nich přinejmenším intenzivně uvažuje,“ dodal Žalud.
Celý článek ZDE
