Speciálně vyšlechtěné trávy se mohou stát pomocníky v boji proti změnám klimatu

Prof. ing. Jaroslav Doležel, vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR je rád, že se šlechtitelé a vědci sejdou u jednoho stolu: „Naše pracoviště, které tento seminář organizuje, patří ve svém oboru ke světové špičce a doufám, že tato akce podpoří rychlejší přenos našich výsledků a poznatků do praxe a urychlí šlechtění nových odrůd.“ 

Trávy, které v České republice pokrývají dvakrát větší plochu než orná půda, považují mnozí odborníci za rostliny budoucnosti. Jsou důležité nejen pro zemědělce, ale mají i značnou ekologickou úlohu, umí totiž zabraňovat půdní erozi a pomáhají zadržovat vodu v krajině.

Čeští šlechtitelé i vědci spolupracují na vyšlechtění nových odrůd, které by se daly využívat pro trvalé travní porosty, silážní směsi nebo okrasné, rekreační a sportovní trávníky. Velký potenciál má především kříženec kostřav (Festuca sp.) a jílků (Lolium sp.) nazvaný Festulolium. Jílky jsou trávy, které využívají chovatelé dobytka pro jejich vynikající vlastnosti, především pro jejich vysoký výnos a velké množství nutričních látek. Se suchem, horkem či mrazem si ale tyto trávy tak dobře neporadí. To naopak mnohem lépe zvládají kostřavy, kterým ale chybí žádané vlastnosti jílků. Ideální pro pěstitele je tak kombinace těchto dvou rodů trav.

Křížit kostřavy a jílky u nás jako první začal v 70. a 80. letech ing. Antonín Fojtík ze šlechtitelské stanice v Hladkých Životicích. Po více než dvaceti letech právě v této stanici uspěli a zaregistrovali první odrůdu Festulolium nazvanou Felina. V dnešní době je toto pracoviště světovou jedničkou v produkci hybridních odrůd, zaregistrováno mají už na tři desítky nových odrůd Festulolium. Z celkové světové produkce cca 4200 tun osiv tohoto hybridu v roce 2014 pocházelo 3660 tun právě z Hladkých Životic. I tady se šlechtitelé stále snaží zlepšit vlastnosti těchto trav. „Šlechtění tradičními metodami se blíží svému limitu. Využíváním molekulárních metod se významně zvyšuje efektivita šlechtění a současně zkracuje doba šlechtění nové odrůdy. A to by bez spolupráce s olomouckými vědci nebylo možné,“ pochvaluje si spolupráci hlavní šlechtitel ing. Vladimír Černoch. 

Olomoučtí výzkumníci pracují na rozluštění dědičné informace trav. Připsat si mohou jeden velký úspěch. Ve spolupráci s australskou společností  Diversity Arrays Technology Ltd. vyvinuli první DNA čip pro kostřavy, jílky a jejich křížence. Ten dokáže zjistit, kolik dědičné informace zdědil daný kříženec z kostřavy a kolik z jílku. A stejně jako umí  kriminalisté podle DNA usvědčit pachatele, tak i vědci dokáží zjistit, ze které odrůdy pochází anonymní rostlina. To může v budoucnu představovat základní metodu ochrany stávajících odrůd. 

Podle vědce Davida Kopeckého tak mohou díky DNA čipu vzniknout nové odrůdy trav, které se budou umět lépe adaptovat na změny podnebí: „V budoucnosti se chceme zaměřit na využití čipu během samotného šlechtitelského programu a vybírat pomocí něj rostliny, které budou mít výhodné vlastnosti pro zemědělce. Urychlení a zefektivnění celého procesu výběrů rostlin bude v době očekávaných klimatických změn stále více důležité.“ Potenciál této metody je obrovský a záleží jen na součinnosti šlechtitelů a vědeckých pracovníků, aby se tato metoda dostala dále do praxe.