S pracovním týdnem skončila vlna ledových dnů, období výskytu se stále zkracuje

Letos bylo zatím 19 ledových dnů, přitom v letech 1961 až 1970 jich bylo průměrně 47. V dekádě 2011 až 2020 jich bylo průměrně 24 za rok, takže je podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe pravděpodobné, že letos jich bude ještě méně, řekl ČTK.

"V každém novém desetiletí klesne počet těchto dnů v průměru o tři. Letos se první ledový den v Česku objevil v průměru 2. prosince," řekl Zahradníček. I když první chladná vlna přišla už před polovinou listopadu, kdy od 10. do 14. listopadu nevystoupila teplota nad bod mrazu na třetině území republiky. Část republiky však zažila první ledový den až v samotném závěru roku.

Ledové dny jsou jedním z indikátorů klimatické změny a postupného oteplování, které zatím nekončí. "Od roku 1961 se zima oteplila o tři stupně Celsia, z toho leden o 3,3 stupně, prosinec o 3,2 stupně a únor o 2,3 stupně. S tímto oteplením se mění i doba, kdy v Česku mrzne. Celodenní mrazy nastávají v průměru za celou republiky obvykle mezi 28. listopadem až 1. březnem," uvedl Zahradníček. Ovšem v letech 2011 až 2020 nastal konec období s výskytem ledových dnů už 20. února. "Celkově je v současnosti období s výskytem celodenních mrazů v průměru o 25 dnů kratší než před 60 lety," doplnil Zahradníček.

Oteplování zimy má důsledky v tom, že více prší a méně sněží než v minulosti, což zvyšuje riziko jarního sucha. To je letos reálným rizikem i proto, že zima byla srážkově celkově podprůměrná, někde i výrazně.

Text: ČTK