Vědci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, v. v. i. mají svůj stánek na mezinárodní výstavě Flora Olomouc. Představují v něm především nově vzniklou Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum, unikátní pracoviště, které nemá v České republice obdoby. V hlavním pavilonu A pro návštěvníky připravili atraktivní podívanou, například rostliny, které vznikly namnožením buněk, speciálně vyšlechtěné trávy nebo staré odrůdy obilí.
Podle koordinátora výzkumného programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost prof. Jaroslava Doležela si na své přijdou odborníci i laici: „Je to vynikající příležitost potkat se s veřejností a ukázat, co u nás v laboratoři děláme a k čemu může být náš výzkum dobrý. Na výstavišti máme také příležitost navázat další spolupráci se šlechtiteli a pěstiteli. Tomu se v poslední době věnujeme velmi intenzivně právě v naší aplikační laboratoři, která je prvním a jediným pracovištěm svého druhu v České republice a jejímž hlavním cílem je, aby se výsledky vědeckých výzkumů dostaly co nejrychleji do praxe.“ Aplikační laboratoř provozuje Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.
Olomoucké pracoviště ÚEB patří ke světově uznávaným špičkovým laboratořím. Podle dr. Jana Šafáře je pro vědce největší odměnou, když má jeho výzkum praktický efekt: „ Naší největší motivací je přijít na to, jak věci fungují. I vědci ale žijí v běžném životě a vidí, že by měli společnosti něčím prospět. Pokud se podaří využít nějakou metodiku v praxi, je to pro nás velká radost a obrovský pocit zadostiučinění.“
Návštěvníci ve stánku uvidí, že pro vědce není problém vypěstovat rostlinu pouze z buněk. Jde o biotechnologické postupy z osmdesátých let 20. století, které se dnes dají využít k tomu, aby odborníci mohli pomocí nástrojů genového inženýrství přispět k vyšlechtění lepších a výnosnějších rostlin. Vystaveny jsou všechny fáze tohoto procesu, od tkáňových kultur, ve kterých jsou rostlinné buňky separovány od sebe, přes fázi, ve které už vytváří části pletiva, až ke vzniku celé rostliny včetně kořenů, stonku i listů.
Kromě toho se mohou návštěvníci seznámit s travami, které mají mimořádné vlastnosti a poradí si se změnami klimatu. Kříženci kostřavy a jílku umí odolávat vnějším vlivům, mrazu či suchu a navíc mají jedinečné nutriční vlastnosti, takže se skvěle hodí pro chov skotu.
Chybět nebude ani kolekce různých druhů obilí, protože právě obiloviny jsou jedním ze základních směrů výzkumu olomoucké laboratoře, která se zabývá studiem dědičné informace. Ve stánku budou vystaveny různé druhy moderní pšenice, včetně jejích předchůdců, ukázky zrn různých velikostí a barev, například semena pšenice jednozrnky, dvouzrnky, či moderních kultivarů, pšenice s modrým nebo červeným zrnem. Právě netypická barva zrn by se časem dala využít k tomu, abychom měli k dispozici zdravější obiloviny obsahující látky, které mají proti rakovinové účinky.
Vědci připravili i ukázku mnohonásobně zvětšené houbové infekce padlí, kterou si mohou zájemci prohlédnout pod binokulární lupou.
Stánek Ústavu experimentální botaniky najdete v hlavním pavilonu A od čtvrtka 17. srpna do neděle 20. srpna 2017. Otevřen je vždy od 9. do 18. hodin.