Přírodě prospěšné projekty u nás brzdí byrokracie, zaznělo v diskuzi o klimatu
Jedno ministerstvo řeky rovná, druhé dotuje jejich návrat k přírodní podobě, aby zadržely víc vody. Místo lesíků pokrývají českou krajinu monotónní lány, pod nimiž půda rychle eroduje. Výsledkem jsou povodně střídané suchem a potíže s potravinovou soběstačností. Co s tím? Odborníci, mezi kterými byl i dr. Aleš Pečinka z našeho pracoviště, hledali odpovědi v debatě, kterou spolupořádala Univerzita Palackého.
Sice se zvyšují extrémy v klimatu, ale tak to bylo vždycky. Vždy se přece střídaly doby ledové a doby meziledové. Alespoň tak se to často říká mezi laickou veřejností. A má to být omluva pro lidstvo, které vlastně podle tohoto argumentu s výkyvy počasí nemá nic společného. „Ano, u nás ve střední Evropě vždy byly povodně, sucha a další extrémy, ale nyní jsou ty extrémy častější a jsou intenzivnější,“ namítl Radim Tolasz, vedoucí Oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v diskuzi u třetího kulatého stolu společensky odpovědných univerzit.
Konala se v pondělí 21. září v Ostravě a jejím hlavním tématem byla klimatická změna. Podtitul diskuze – Co budeme dýchat, jíst a pít? – naráží právě na aktuální environmentální hrozby, s nimiž se musí lidstvo vyrovnat, nebo se jim snažit předejít. Diskutovali zde zástupci univerzit a dalších výzkumných organizací, které se globální klimatickou změnou zabývají. Univerzitu Palackého zastupoval rostlinný genetik Aleš Pečinka z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Rozpravu moderoval Jan Hradecký, děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Celý článek si můžete přečíst ZDE.
