Přestane pivo chutnat jako pivo? Klimatické změny ohrožují oblíbený nápoj Čechů
Televize BBC informovala o výzkumu Ústavu výzkumu globální Akademie věd ČR, který upozornil na hrozbu změny klimatu pro jeden z nejoblíbenějších nápojů světa a nutnost zavést příslušná opatření.
Pivo má specifickou chuť a je velmi opojné. Spolu s kávou patří k nejoblíbenějším nápojům na světě, hlavně pak v Česku. „Pivo není jen hořké nebo sladké, prakticky vás láká k dalšímu usrknutí, a to je přednost, kterou je velmi těžké popsat,“ uvedl pro BBC Mirek Trnka z ÚVGZ. Tuto chuť tvoří specifická symfonie chemických sloučenin ze tří složek – chmelu, ječmene a kvasnice. Produkci prvních dvou však ohrožuje změna klimatu. Na to mimochodem již předloni upozornila Evropská komise.
Úloha chmele
Trnkův výzkum upozornil na stále větší potíže v pěstování takzvaného ušlechtilého chmele, jež v některých největších evropských pivních oblastech klesla od 70. let minulého století o 20 procent. Hlavní složkou chmele jsou takzvané alfa kyseliny, jejichž úroveň v plodině klesne do roku 2050 o 31 procent.
Chmel je nositelem typické nahořklé chutě piva, ale nebylo tomu tak vždy. V minulosti se přidával do nápoje jako konzervant. „Během středověku se přišlo na to, že přidaný chmel působí antimikrobiálně, tudíž se pivo nekazilo a došlo k prodloužení jeho životnosti,“ doplnil profesor Thomas Shellhammer z americké Oregon State University. Dnes chmel spojujeme hlavně s typickou hořkou chutí piva, za což vděčíme stále propracovanějším technologiím. Jenomže klimatické změny mohou pijany o tuto chuť připravit.
Stále vyšší teploty ohrožují produkci chmele tím, že se posouvá období jeho růstu. To vědci pozorují třeba v Česku a Německu. Nastává o 13 dní dříve a dozrávání o 20 dní dříve. Jakmile teploty dosáhnou 46 stupňů Celsia, chmel úplně přestává růst. Dalším problémem je sucho, varuje Shellhammer.
