Do České republiky přijeli na setkání GAP poprvé v historii špičkoví odborníci z celého světa

Od roku 1982 se v různých několikaletých intervalech setkávají světové vědecké špičky oboru se studenty nad společnými úkoly v rámci GAP meetingů. Letošní setkání, které se poprvé v historii odehrálo v České Republice, bylo v řadě ohledů významné - v pořadí desáté, po pětatřiceti letech se GAP Meeting ocitl v rodné zemi svého zakladatele, profesora Toma Bermana z Izraele.

Cílem světového setkání GAP bylo od samotného počátku soustředit přední výzkumníky v oboru studia fotosyntézy a to nikoliv pouze v přednáškových sálech, ale při práci nad konkrétními experimenty, které umožňují porovnávat přístupy a metodiky. Díky tomu se skvěle podařilo propojit výzkumné týmy, které by se jinak velice těžko potkaly. Vlastnímu setkání GAP předchází několika měsíční příprava experimentů. Během deseti dní pak vedle sebe pracují renomovaní profesoři, studenti a technici.

Letošní setkání GAP neslo podtitul Aquatic Productivity in the -omics era. Část účastníků se věnovala řešení otázek základního výzkumu studia fotosyntézy a interakce primárních producentů a jiných mikroorganismů ve vodním prostředí, další skupina se soustředila na aplikovaný výzkum - řasové biotechnologie. Výzkumníci například rozebírali tzv. trofickou konverzi, technologický postup, kdy se řasová biomasa ve velkém a rychle napěstuje v heterotrofních podmínkách (zdrojem energie není pro řasy světlo, ale např. glukóza) a teprve v závěru kultivace se biomasa převede do fototrofního režimu, tedy dopěstuje se na slunci na venkovních plošinách, kde řasy začnou produkovat cenné látky (například karotenoidy). Během biotechnologických experimentů se rovněž testovaly růstové parametry nových kmenů mikrořas, které produkují biostimulační nebo bioinhibiční látky využitelné v zemědělství. V neposlední řadě se v poloprovozních podmínkách testovaly kultivační jednotky a systémy on-line kontroly fyziologického stavu mikrořas pomocí fluorescenčních metod. Výsledky najdou bezprostřední uplatnění v projektu aplikovaného výzkumu SABANA (Horizon 2020), ve kterém třeboňské pracoviště zodpovídá za vývoj kultivačních jednotek určených pro univerzitu v jihošpanělské Almerii, kde se počítá s budováním kultivačních plošin v řádech tisíců metrů čtverečních. Biotechnologická skupina setkání GAP k sobě přivedla výzkumníky z ČR, Španělska, Itálie, Rakouska, Polska, Brazílie, Chile, Argentiny, Ománu, Austrálie, Ruska.

Využití řasových biotechnologií nejen pro produkci potravin a krmiv, ale také pro zlepšení stavů zemědělských půd je rovněž předmětem programu Strategie AV21  Potraviny pro budoucnost. Centrum ALGATECH je třeboňským pracovištěm Mikrobiologického ústavu AV ČR, které se dlouhodobě zabývá studiem fotosyntézy, základními princi dělení buněk a řasovou biotechnologií.

TEXT: Richard Lhotský, Ph.D.