Pole spálená glyfosátem. Není jiná možnost, brání se zemědělci
Plošné chemické postřiky používali zemědělci v uplynulých dnech, aby připravili pole na zasetí. Podle odborníků to ale ohrožuje jak biodiverzitu, tak vodní zdroje. Zemědělci se brání, že jim legislativa nedává jinou možnost.
Některá pole v Česku se v uplynulých dnech změnila na spálená zažloutlá strniště. Zemědělci na nich totiž chemickými postřiky likvidují tzv. ozim - tedy plodiny, které na polích nechávají přes zimu, zejména proto, aby zbrzdili erozi půdy.
Využívají k tomu glyfosát, chemickou látku, před jejímiž negativními dopady na krajinu, biodiverzitu i lidské zdraví odborníci dlouhodobě varují.
Navzdory rozšířenému používání chemických postřiků není jasné, jak na organismy a krajinu působí jejich vzájemná kombinace.
Herbicidy vs. pesticidy
Pesticidy jsou chemické látky, které se v zemědělství užívají proti celé řadě škůdců - ať už hmyzu, plevelům, nebo třeba houbám. Pesticidy určené specificky k hubení rostlin jsou pak označovány jako herbicidy.
„Třeba na pole s řepkou přijde 6 až 7 postřiků různými pesticidy. Jsou tam herbicidy, jsou tam insekticidy. A my vlastně vůbec nevíme, jak působí ta směs. A opravdu k tomu neexistují žádná tvrdá data,“ popsal Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Herbicidy se spolu s dalšími látkami kumulují zejména v podzemních vodách. Těch je podle poslední zprávy České informační agentury o životním prostředí pesticidy a herbicidy nadlimitně znečištěna téměř třetina.
Podle zemědělského experta Hnutí DUHA Martina Rexy pak situaci zhoršuje i to, že tyto látky se v přírodě odbourávají velmi pomalu. „V podzemních vodách se stále nachází herbicidy zakázané od roku 2007,“ ilustroval Rexa. „Ty, které používáme dnes, tam budeme nacházet i za dalších 15 až 20 let,“ dodal. Podle Hrušky pak lze podobně v české krajině najít rezidua pesticidu DDT, zakázaného už v roce 1971.
Celý článek ZDE
