Počasí se otočilo vzhůru nohama. Experti vysvětlují nejteplejší babí léto v historii
Česko zažívá nejteplejší podzim v historii měření. Teploměr v září mnohdy ukazoval skoro tropické třicítky a letní počasí pokračuje i v říjnu. Dle expertů vděčí lidé za prosluněné dny souhře několika jevů - třeba bloku Omega, který počasí v Evropě obrátil "vzhůru nohama". Zároveň ale varují, že takových podzimů budou Češi v budoucnu vlivem klimatické změny zažívat čím dál více.
Od nepaměti lidé v Evropě sledují jev, pro který se ve slovanských zemích vžil název babí léto. Na přelomu září a října se téměř každý rok před příchodem zimy ještě jednou ozve slunce a přinese s sebou několik dnů či týdnů teplého počasí a jasné oblohy.
Výjimku nepřinesl ani letošek. Přesto je něco jinak. Že kalendářní i astronomické léto už dávno skončilo, připomíná snad jen brzký západ slunce, chladnější noci a žloutnoucí listí na stromech. Je začátek října, ale týdny téměř nezapršelo a teploty dál útočí na třicítku. Tak výrazně, jak to Česko ještě nezažilo.
"Letošní začátek podzimu bude v průměrných i maximálních teplotách zřejmě nejteplejší v historii měření," odhaduje meteorolog Petr Dvořák. Abnormálně teplé bylo toto období třeba i v letech 1942, 1985, 2001 nebo 2015. Letošek ale patrně tyto roky překoná, jak ukazují dosavadní data. Rekordy hlásí stanice po celém Česku.
Uplynulé září se zapsalo jako dosud nejteplejší třeba v pražském Klementinu, kde se měří od roku 1775. Průměrná měsíční teplota dosáhla 19,6 stupně Celsia. To je o 4,4 stupně více, než jaký byl normál od začátku měření do roku 2014. Ještě výrazněji překonaly zářijové teploty dlouhodobý průměr v Brně, a to o celých pět stupňů.
A nejde jen o Česko. Letošní září bylo nejteplejší v historii měření i z hlediska celého světa, oznámila ve středu japonská meteorologická služba. Dosavadní rekord převýšilo o 0,5 stupně Celsia.
Teplo má být navíc i nadále. "První říjnové dny jsou zatím kolem tří stupňů nad odpovídajícím průměrem," přibližuje při pohledu do svých záznamů Dvořák.
Hurikány i málo mlhy
Za neobvykle teplým podzimem stojí souhra několika meteorologických jevů. Suché a horké počasí spojené s babím létem do Česka v druhé polovině září většinou přináší přicházející tlaková výše. Tu ale letos ještě o něco dříve doplnila další tlaková výše související s meteorologickým jevem Omega, jehož působením se počasí v Evropě prakticky obrátilo "vzhůru nohama". Zatímco v Česku bylo horko a sucho, Řecko i další jižní země, kde je běžně tepleji než v tuzemsku, hlásily rekordní srážky a povodně.
K oteplení mohl přispět i pohyb hurikánů v Atlantiku, které putují od rovníku až k Evropě, kde se mění na tlakové níže a mohou v oblasti střední Evropy navodit jihozápadní až jižní proudění vzduchu.
"Kdyby se takováto povětrnostní situace vyskytla v červnu až srpnu, daly by se očekávat teploty i kolem 40 stupňů," říká Dvořák. Doplňuje, že počasí ovlivnily letos i mimořádně teplé povrchové vody v Atlantiku a pacifický jev El Niňo.
"Také se v září nezvykle rychle rozpouštěly ranní mlhy a nízká oblačnost," říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Zatímco jindy vydrží klidně i po většinu dne a přinesou s sebou nižší teploty, letos opar mizel už dopoledne.
Celý článek ZDE
