Pilotní výsledky odborné studie o vlivu skotu na kvalitu půdy jsme představili na významné mezinárodní konferenci

Venkovní chov skotu na malých rodinných farmách přináší výhody, jako jsou nižší výrobní náklady, přínosy pro zdraví zvířat, snížení stresu zvířat, posílení imunitního systému zvířat, zdravotní přínos pro lidské spotřebitele a udržení malých farmářů v podnikání. Na druhou stranu je nutné sledovat stopu tohoto hospodaření zanechanou na půdě, aby byla zajištěna udržitelnost hospodaření v dlouhodobém horizontu.

Abychom identifikovali stopu hospodářských zvířat, která ohrožuje půdu, analyzovali jsme půdu na přetížených zimovištích (Z) a běžně zatížených pastvinách (P) ze sedmi soukromých malých rodinných farem v jižních Čechách v České republice. K identifikaci varovných indikátorů ohrožené půdy byl použit soubor půdních fyzikálních, chemických a mikrobiologických rozborů. Kromě klasického zvýšení půdních živin a mikronutrientů, pH a mikrobiální biomasy mělo přetěžování hospodářskými zvířaty za následek změnu distribuce frakcí půdního organického uhlíku (POC) s různou rychlostí obratu (labilní, stabilizované a rezistentní frakce POC), změny mikrobiálních složení a zvýšení znečištění rizikovými látkami v podobě genů antimikrobiální rezistence.

Pozorované specifické změny půdy způsobené paseným skotem byly ověřeny díky jedinečné možnosti zařadit do dalšího experimentálního pozorování kontrolní půdu z chráněné nedotčené louky (L) nacházející se v těsné blízkosti jedné ze studovaných farem s půdou Z a P. Bylo potvrzeno, že zátěž skotu na zimovištích (Z) měla za následek uvolňování organického uhlíku ze stabilizované frakce do frakce labilní. Navíc relativní obsah rezistentní frakce POC se výrazně snížil v pastevní půdě (na polovinu) a na zimovištích (na pětinu) ve srovnání s kontrolní nedotčenou luční půdou. Půdní mikrobiální společenstva významně odrážela rozdíly v historii hospodaření s půdou.