Ovocnáře míjí úvaha, co bude za 10 let. Není pravda, že se na mrazíky nedá připravit, tvrdí bioklimatolog
Jaké rostliny bude možné pěstovat v blízké budoucnosti na jižní Moravě nebo kde je naprosto nevhodné budovat sjezdovky? I k tomu lze využít nově zveřejněnou mapu vývoje klimatické změny, kterou vytvořili vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd České republiky – CzechGlobe.
„Naším cílem je poskytnout široké veřejnosti to, co máme k dispozici,“ popsal pro Český rozhlas Plus bioklimatolog Miroslav Trnka.
Mapa vychází z dat sítě meteorologických stanic, která patří k nejlepším v Evropě a sahá až do roku 1961. Pro každý katastr je možné zjistit, jaké klimatické podmínky lze očekávat ve třech navazujících 30letých obdobích do konce tohoto století.
edle průměrných teplot a úhrnů srážek je to třeba i rychlost větru či indexy vyjadřující možný výskyt sucha nebo množství a délku trvání sněhové pokrývky.
„Bereme v úvahu i různé scénáře vývoje. Jeden by se dal nazvat jako dodržování Pařížské dohody a znamenal by výrazně menší změnu, než je uváděný průměr. Ale je tam i nejpravděpodobnější trajektorie, že nějaké změny sice uděláme, ale nebudou dostatečné,“ popisuje vědec.
Trnka zároveň připouští, že klimatické modely se rozcházejí například v tom, jaké srážky můžeme v Česku očekávat. Klima je totiž ovlivňováno řadou faktorů, přičemž některé prvky lze poměrně dobře předpovídat třeba z koncentrace skleníkových plynů.
„Ta predikce nám nemůže přesně říct, jak bude v roce 2030, ale řekne nám, v jakém rozsahu se bude klima pohybovat. A ze zkušenosti posledních 20 let se ukazuje, že klimatické modely velmi dobře předpověděly charakter počasí a klimatickou situaci ve střední Evropě,“ upozorňuje.
Vynucená adaptace
Podle klimatologa je jisté, že teploty porostou a srážkový režim bude ještě rozkolísanější než dnes, a je třeba se na to připravit.
„Adaptace je přirozený proces, který lidé většinou nedělají dopředu. Potřebujeme nějakou událost, která posune naše myšlení,“ uvádí Miroslav Trnka s tím, že příkladem je reakce na extrémní sucho z let 2015–19 či ničivé povodně v letech 1997 a 2002, které vedly k masivním investicím do protipovodňových opatření.
Klimatická změna s sebou přináší i prudké teplotní výkyvy, které letos postihly zejména pěstitele. Někteří se o predikce klimatologů zajímají, mají ale pocit, že jim nejsou schopny přinést konkrétní návrh řešení.
Podmínky jsou teď prý sice mimořádně vhodné pro pěstování vína, s velkou pravděpodobností ale bude třeba přejít z bílých odrůd na červené a upravit pěstitelské technologie – to ale například vinaři neradi slyší.
Celý článek ZDE
