Moderní vědecké metody zrychlí a zlepší práci českých šlechtitelů trav

Tradiční způsoby šlechtění už totiž přestávají stačit. Výběr, křížení, či uměle vyvolané mutace začínají doplňovat nekonvenční biotechnologické a molekulární metody. Vědci z olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin, kteří se věnují zkoumání dědičné informace, se proto rozhodli podat šlechtitelům pomocnou ruku. Na dvoudenním březnovém semináři je seznámili nejenom nejnovějšími vědeckými poznatky, ale také jim svou práci předvedli přímo v laboratoři. Podle vedoucího prof. Jaroslava Doležela by bez využívání těchto postupů mohlo šlechtění začít zaostávat za světem: „Čeští šlechtitelé jsou velmi schopní a šlechtí vynikající odrůdy. Problém je v tom, že jejich konkurence ve světě už pracuje s novými metodami. Díky nim je jejich práce přesnější a rychlejší, a to je hodně důležité.“

S tímto tvrzením souhlasí také ing. Ivo Našinec ze šlechtitelské stanice Větrov OSEVY UNI: „Je to skvělé, právě něco takového jsem postrádal. Bez spolupráce s výzkumnými ústavy už totiž nejsme schopni v současné době konkurovat zahraničním firmám. Proto je pro nás tato nabídka Ústavu experimentální botaniky vynikající.“

Šlechtitelé se na špičkově vybaveném pracovišti, které je uznávané i ve světě, seznámili například s tím, jak funguje a jak se dá ve šlechtění využít průtoková cytometrie, jak se dělá genotypování či co nabízí moderní metody  fenotypování nebo karyotypování rostlin.

Ing. Ivo Našinec už má jasno, v čem bude chtít od olomouckých vědců pomoci: „Chceme dělat mezidruhové křížení u kostřav červených, což zatím není běžné.  K tomu, abychom ho mohli provádět, musíme umět rozlišit, zda se opravdu jedná o hybridy nebo zda došlo k samosprášení.  Toho bez těchto metod nejsme schopni.“

Seminář si pochvalovala i nejmladší účastnice, šlechtitelka Veronika Slabá z Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku: „Jsem po škole sedm měsíců a seminář mi rozšířil poznatky ze studia. Nejvíc mě zaujala cytometrie, ta by se hodně dala využít. Mohla by nám velmi pomoci s výběrem materiálů.“ A měření obsahu DNA ve vzorcích trav pomocí cytometru si Veronika Slabá v Olomouci dokonce i sama vyzkoušela: „Trochu se mi klepaly ruce, už jsem dlouho nebyla v laboratoři, kde bych pipetovala. Nasekáte ten vzorek, pak pipetujete a všechno ostatní už udělá přístroj. Je to opravu jednoduché a rychlé.“

Šlechtitelé nemají možnost pořídit si velmi drahé moderní přístroje a zaměstnat odborníky, kteří mají přehled o nejnovějších výzkumech. Právě to za ně ale mohou podle prof. Jaroslava Doležela udělat vědci:  „Ve světě je běžná velmi intenzivní spolupráce mezi výzkumem a šlechtěním.  Doufáme, že se to podaří i u nás.“ Jak dodává, už teď je jisté, že společná akce odstartovala mezi šlechtiteli a vědci dlouhodobější spolupráci: „Po tomto semináři chceme vytvořit společnou platformu, například aplikační laboratoř, ve které by se obě skupiny scházely, a tak bychom mohli začít ještě více spolupracovat. Věřím, že čeští šlechtitelé udrží krok se světem.“