Miroslav Trnka: Čeká nás rozkolísaná budoucnost

Jak se sucho vlastně měří?

Naším základním pracovním nástrojem je velmi detailní model, který na základě denních vstupních dat ze sítě ČHMÚ a z našich vlastních stanic vytváří odhad transportu vody do atmosféry a do půdy. Výsledkem je informace o dostupné půdní vlhkosti, která je k dispozici pro rostliny. Primárně se tedy zabýváme zemědělským a lesnickým suchem. Model pracuje s řadou informací o počasí, půdních podmínkách, vlastnostech terénu a vegetačním pokryvu. Vypočítanou hodnotu půdní vlhkosti pak porovnává se stavem, jaký by v daném místě a čase měl být. Rozdíl oproti normálnímu stavu ukazuje intenzitu sucha. Samotná absolutní hodnota by nám toho moc neřekla, protože zatímco pro rašeliniště nebo smrkový les může být určitá úroveň vlhkosti velmi nízká, pro pole na jižní Moravě je naproti tomu příznivá. Na našem portálu tedy najdete informace o tom, kolik vody v půdě reálně je, kolik by tam v tuto chvíli mělo být, a také, kolik jí tam chybí.

Fyzicky v terénu tedy vlhkost půdy nezjišťujete?

Měření půdní vlhkosti pomocí sond se dělá až následně a slouží spíše jako jedna z kontrol, zda údaje z našeho modelu odpovídají skutečnosti. Máme asi 20 stanic s monitoringem půdní vlhkosti, dalších 50 provozuje ČHMÚ a nedávno jsme přidali ještě 100 stanic v lesních porostech. Pozorování na nich potvrzují správnost našeho modelu. Využíváme ale i jiné způsoby validace, například prostřednictvím satelitního snímkování nebo porovnáváním s historickými záznamy. Výpočtem z archivních dat od roku 1961 náš model odhalil všechny epizody sucha, které od té doby byly zaznamenány, a nestalo se, že by mu nějaké zásadnější sucho uniklo.

V neposlední řadě porovnáváme data z modelu s realitou prostřednictvím sítě několika stovek našich zpravodajů, jimiž jsou zpravidla zemědělci – agronomové, případně lesáci, kteří se pohybují téměř každý den v terénu. Ti nám pomocí jednoduchého dotazníku poskytují informace o tom, jaká je půdní vlhkost v jejich katastru a jak se konkrétně projevuje na stavu vegetace. Také toto senzorické posouzení se velmi dobře shoduje s měřením i s vypočítanými údaji z modelu.

Je váš model stejně úspěšný i mimo území Česka a Slovenska?

Ano, v Evropě a ve Spojených státech prošel už řadou zkoušek a vykazuje velmi dobré výsledky. Nedávno jsme zahájili celosvětový provoz a i v tomto měřítku dokáže reprodukovat všechny velké suché události, které po světě vidíme. V současné době intenzivně pracujeme na celosvětové validaci, ale protože v mnoha oblastech nejsou k dispozici potřebná data, bude to ještě nějakou dobu trvat.

Co z hlediska sucha považujete za normální stav, s nímž porovnáváte aktuálně zjištěné hodnoty?

Jako referenční období jsme zvolili padesát let od roku 1961 do roku 2010. Začátek je dán rokem, od něhož jsou k dispozici dostatečně kvalitní meteorologická data, konec vychází ze skutečnosti, že jsme monitoring zahájili v roce 2012. Další desetiletí jsme už nepřidali záměrně, protože bychom tak do referenčního období zahrnuli i extrémní tepla a sucha, která nás v té době postihla. Tím by se intenzita současného sucha dramaticky snížila, protože bychom ji porovnávali s průměrem zahrnujícím i velmi suché roky. Abychom lépe postihli vývoj a průběh klimatických změn, je vhodnější držet stejný referenční rámec, než ho průběžně posouvat a považovat za normální tu novou, změněnou situaci.

Jak se vytváří předpověď sucha?

Připravujeme předpověď na osm dní a matematické modelování je vlastně jediná možnost, jak ji udělat. Do našeho modelu dosadíme data z předpovědi počasí, a získáme tak výhled do budoucnosti. To jiné metody moc neumožňují. Například jenom z měření takovou předpověď udělat nelze. Pro naše předpovědi využíváme pět různých modelů předpovědi počasí a ke každému vyhodnocujeme i procento úspěšnosti. Tím uživatelům odkrýváme nejistotu, která je s danou předpovědí spojená. Nejlepší výsledky dává AFS, případně model Britské meteorologické služby. S nimi se v osmidenní predikci půdní vlhkosti trefujeme poměrně slušně.

Celý článek ZDE