Klimatolog: Když nebudeme jíst řízky, svět nespasíme, ale omezení masa nás asi nemine
Plantáže kiwi nebo avokáda v českých kotlinách zřejmě neuvidíme, ale klimatická změna do zdejší krajiny výrazně zasahuje už nyní, vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu globální změny AV ČR. V rozhovoru mluví i o výhodách oteplování pro české zemědělství, které ale budou jen dočasné. "Navíc potřebujeme, aby se uživila celá světová populace, chceme-li zachovat smír," varuje.
Zaznamenal jste zprávy o tom, že se podle OSN dostáváme do éry nikoliv globálního oteplování, ale globálního varu?
Myslím, že je to spíše otázka PR než toho, že by WMO (Světová meteorologická organizace pod záštitou OSN - pozn. red.) měla fatálně jiné informace než před rokem. Je to snaha reagovat slovníkem na vývoj posledních let, kdy jsou klimatické extrémy častější a přicházejí rychleji, než jsme je očekávali podle klimatických modelů. Obraz změny klimatu je tak třeba poupravit a nabízí se taková hyperbola, která znovu oživí zájem o to, co se děje. Považuji to svým způsobem za kontraproduktivní. V rétorice neustále přitvrzujeme, ale podstata zůstává stejná, ať tomu říkáme globální oteplování nebo var.
Takže se s tím úplně neztotožňujete a myslíte si, že zájem veřejnosti by se měl vzbuzovat jiným způsobem.
Zájem veřejnosti je potřeba kultivovat, protože změna klimatu a její důsledky je asi nejzásadnější téma této generace, které bude ovlivňovat minimálně dvě generace následující. Jsme zodpovědní za to, abychom udělali klíčová rozhodnutí, což víme už dlouho, a žádná slova nám nepomohou se tohoto břemene zbavit. Jistě, je potřeba vzbudit zájem a dělat to nápaditě. Ale jako vědec jsem s hyperbolami opatrný. Jsme teprve na začátku oteplovací křivky, která nebude v nejbližší době méně strmá.
Je proto potřeba nechovat se jako sprinter, ale jako maratonec. Soustředění se na dnešek nám podlamuje nohy hned na počátku cesty. Zprávy z řady míst světa budou pokračovat a budou horší. Pokud budeme teď říkat, že je to nejhorší, jaké to může být, za dva roky nám budou chybět slova.
Vaší profesní specializací je zemědělství a sucho. Jaké konkrétní dopady změny klimatu vidíme v českém zemědělství už nyní?
O negativních dopadech slyšíme stále. Jsou to četnější změnou klimatu podpořené výskyty sucha, které ohrožují zemědělské plodiny, změny průběhu zim, jako sněhová pokrývka, která dříve plodiny chránila a akumulovala srážky. Bývalo obvyklé promrzání půdy, které v krajině plnilo roli "kypřiče". Pokud byla půda před zámrzem vlhká, díky zmrznutí se zvětšil objem vody, čímž se půda načechrala, a když zámrz roztál, vznikly trhliny. O to postupně přicházíme.
Typické vegetační období začínalo relativně chladnějším jarem, které bylo příznivé pro rostliny. Pokud jsou v květnu nižší teploty, ale zároveň dostatek slunečního záření díky delšímu dni, plodiny se vyvíjely lépe. To všechno se mění. Vegetační období se posouvá do začátku roku, nemění se ale délka dne. V zemědělství se to projevilo větší rozkolísaností produkce, zejména v oblastech, které jsme dříve považovali za velmi úrodné, jako je Haná, Polabí, jižní Morava, Poohří. Tyto krajiny v novém klimatu ztrácí.
