Jaká bude budoucnost šlechtění rostlin?
Moderní kultivary pěstovaných rostlin jsou výsledkem tisíce let probíhajícího šlechtění. Klasické šlechtění však má své limity a nově vyvinuté metody úprav dědičné informace jsou možností, jak šlechtit rychleji, lépe a s menším dopadem na životní prostředí.
Každá lidská civilizace stojí a padá s dostatkem kvalitní potravy. Již rozvoj raných světových civilizací byl neodbytně spjat se schopností produkovat dostatek potravin pomocí primitivního zemědělství. Jako klíčové plodiny schopné uživit velké množství obyvatel se ukázaly „trávy“ s velkými a výživnými semeny: rýže, kukuřice, ječmen a pšenice. V různých oblastech světa pak jídelníček zpestřily lokální plodiny, jako jsou rajčata, papriky, dýně a brambory ve Střední a Jižní Americe nebo luštěniny a olivy ve Středozemí. Mnoho plodin se postupně rozšířilo po celém světě a tvoří základ naší dnešní bohaté stravy. Pěstování rostlin tak lze považovat za jeden z neviditelných pilířů lidské společnosti.
Celý článek dr. Aleše Pečinky z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, který vyšel v časopisu Nová botanika si můžete přečíst ZDE.
