Přísná regulace používání nových technologií úpravy genetického kódu v zemědělství patří k nejkritizovanějším legislativním opatřením EU ze strany vědecké obce. Nově však Evropská komise vyhlásila k tématu veřejnou konzultaci. Je to signál, že Brusel je ochoten o tématu znovu začít jednat.
Evropská komise na konci dubna 2022 otevřela novou veřejnou konzultaci k tématu užívání technologií úpravy genetické informace rostlin v zemědělství. Tento krok představuje první vlaštovku možných budoucích politických vyjednávání o jedné z nejkontroverznějších regulací související s tématem výzkumu a vývoje v EU.
Země Evropské unie totiž dosud dodržovaly velmi přísný zákaz užívání geneticky upravených plodin v zemědělství. Nyní se pod tlakem obav o budoucí potravinovou soběstačnost Evropy začíná na politické úrovni diskutovat o možném přehodnocení tohoto postoje. Velký podíl na tom sehrála také ruská invaze na Ukrajinu. Reálné riziko stoupajících cen obilovin mimo jiné přinutilo evropské zástupce v Bruselu začít řešit otázku toho, jak zajistit soběstačnost a dostatek potravin pro následující léta. Tlak na změnu tohoto rozhodnutí však vědecká komunita vyvíjí už několik posledních let.
„Nové druhy rostlin, které získáme prostřednictvím použití nových technik úpravy genomu, nám pomohou vytvořit odolnější a udržitelnější zemědělský systém,“ řekla při otevření nové konzultace Stella Kyriakides, evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin. „Naším hlavním principem zůstává bezpečí konzumentů i životního prostředí.“
Stella Kyriakides není jediná, kdo se mezi evropskými komisaři staví vstřícně k užívání nových technologií úpravy genomu. Podobně také Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise, řekl, že tyto nové metody vypadají velice slibně a EU by měla řádně prozkoumat jejich potenciál. Podle něj se zdá, že by tyto metody mohly výrazně přispět k naplnění evropských cílů udržitelnosti v oblasti zemědělství.
Nová konzultace bude přístupná do 22. července 2022.
Celý článek, který cituje i koordinátora našeho programu prof. Jaroslava Doležela a dr. Aleše Pečinku z ÚEB si můžete přečíst ZDE.