Fungování klasických farem přispívá také k řešení problému s plýtváním potravin

konference ukázala mimo jiné, že Česko si v tomto ohledu nevede vůbec špatně. Množství potravinového odpadu vyprodukovaného českými domácnostmi je hluboko pod průměrem Evropské unie.

Přispívá k tomu i fakt, že nezanedbatelná část Čechů potraviny v nějaké míře sama pěstuje na vlastní zahradě, a zbytky tak může efektivněji využívat k vlastní produkci. Stejně tak tu existuje určité know-how, které vede k větší udržitelnosti – ať už jde třeba o konzervování nebo kompostování. Podobný trend je typický pro většinu střední a východní Evropy. Plývání potravinami je tak v tomto regionu zatím méně častým jevem než na západě Evropy. Podle Petra Jehličky a Daniela Sosny z Etnologického ústavu AV ale tyto zkušenosti bohužel neovlivňují debatu na Západě, kde by mohly být žádoucí inspirací.

Konference se zúčastnil také Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, podle kterého zájem řešit udržitelné nakládání s jídlem vychází z přirozené reakce lidí na zhoršený výhled světového vývoje a rostoucích obav. „Také i proto se do jisté míry vrací u nás ještě nedávno zatracovaná a mnohdy zesměšňovaná témata návratu samozásobitelství či plýtvání potravinami,“ komentuje Šebek. Lidé podle něj podvědomě cítí, že není dobré být závislý na pár velkých a ve své podstatě vzdálených a téměř anonymních zdrojích jídla. Vedle toho navíc podle něj existuje snaha části mladé generace dbát i na dostupnost kvalitních potravin vytvořených bez přílišného zatížení životního prostředí. Jedním z řešení je pak systém dostatečně plošně rozmístěných, lokálně ukotvených farem.

Šebek rovněž zdůraznil význam rodinných zemědělských hospodářství kvůli prokázané stabilitě tohoto modelu, a to historicky ve všech krizových dobách. Navíc rodinné farmy dokáží najít vhodná řešení po vlastní ose a s využitím osobní tvořivosti a podnikavosti. Tím jsou takové statky a farmy přínosné pro stát. Ten by právě z těchto klíčových důvodů měl jasně vyjadřovat a zejména prakticky vykonávat podporu menších, ale plošně rozmístěných ekonomických jednotek a producentů potravin. V sedláckých rodinách se totiž přirozenou cestou předává a utváří velmi důležitý potřebný vztah k surovinám a jídlu, který také zohledňuje nutnou fyzickou práci a soustředěný zájem, aby mohlo dojít k vytvoření kvalitních potravin. Osobní zkušenost s potravinovou produkcí totiž vede k úctě a ocenění potravin a snižuje tedy i pravděpodobnost jejich plýtvání. Zcela přirozeně je v takovém modelu životního nastavení pro člověka důležitý i význam krajiny, díky které je vůbec možné jídlo vytvářet.

Celý článek o naší konferenci z webových stránek ASZ si můžete přečíst ZDE https://www.asz.cz/clanek/13411/fungovani-klasickych-farem-prispiva-take-k-reseni-problemu-s-plytvanim-potravin/