Festival Mrkev v zimě přilákal zemědělce, spotřebitele i vědce

Tato akce měla otevřený formát spočívající v tom, že se zde nejen stíraly rozdíly mezi spotřebiteli, zahrádkáři a zemědělci, ale také mezi přednášejícími a posluchači. Přestože zde byly bloky postavené na vybraných přednáškách, byly doplněny živou diskusí, panelovými diskusemi, zajímavými příklady z praxe, sdílením zkušeností, know-how i osobních příběhů a také interaktivními diskusemi v rámci networkingu a doprovodného programu.

Jeden z bloků byl věnovaný také roli výzkumníků ve výzkumu potravinových systémů a komunit. Barbora Duží z Ústavu geoniky AV ČR, v .v. i. zde představila výzkumný program Potraviny pro budoucnost a relevantní sociologické a geografické výzkumy z oblasti městského zemědělství a zahrádkaření nebo spotřebního chování ve vztahu k  potravinám, a to především s ohledem na  důsledky pandemie a socio-ekonomické změny. Zdeňka Smutná z Univerzity J. E. Purkyně pak účastníky seznámila s výzkumem mapujícím alternativní potravinové sítě v Moravskoslezském kraji, tedy zemědělce, kteří preferuji alternativní a přímé způsoby odbytu své potravinové produkce. V následující diskusi vyšlo najevo, že zemědělci mají velký zájem o zpětnou vazbu a hledání širších společenských a ekologických souvislostí jejich činnosti. Zajímá je také palčivá ekonomická otázka, a jaké společenské a ekonomické faktory ovlivňují jejich činnost, odbytové možnosti a zájem spotřebitelů v blízké budoucnosti. Řada účastníků se aktivně zapojila do následující diskuse, kde Barbora se Zdeňkou získaly řadu podnětů pro plánovaný terénní výzkum mezi zemědělci a hybateli potravinových komunit. Řada zemědělců zmínila důležitý rozdíl v tom, zdali se farma nachází ve městě, příměstském prostoru nebo na venkově, kde se projevuje větší vliv samozásobitelství potravinami. Dále zmiňovali změny či výkyvy zájmu o místní potraviny ze strany spotřebitelů, ovlivněné snahou o optimalizaci rodinného rozpočtu. 

Další účastnice výzkumného bloku Eliška Vozníková z Hnutí Duha a Katarína Šlepkovská (Impact HUB) představily regionální pohled na potravinový systém – aktivitu spojující mapování potravinového systému na regionální úrovni na příkladu tzv. Živého regionu realizovaného na Tišnovsku. Z následující diskuse vyplynulo, že podrobnější mapování spotřebitelů, zemědělců a potravinových iniciativ přispívá k jejich většímu propojení a inovativním projektům. Otázkou zůstávají hranice regionů, které se v rámci těchto aktivit živě proměňují.

Tato akce, která se konala v Praze je inspirací a výzvou pro realizaci podobně laděných aktivit, ale také v jiných odlehlejších regionech. Pokud se dobře daří městským farmám v Praze a nemají nouzi o návštěvníky a spotřebitele, je otázkou, jak je to v jiných městech a regionech, které procházejí strukturálními socio-ekonomickými změnami? Doufejme, že se v budoucnost vypravíme hledat odpovědi a podělit se o zpětnou vazbu.

Autor fotografií: Martin Matěj