Evropští vědci znovu volají po změně legislativy ohledně GMO

Prohlášení vydává Evropská iniciativa pro udržitelné zemědělství pomocí editace genomu (EU-SAGE) k druhému výročí kontroverzního rozsudku Soudního dvora EU, podle nějž rostliny získané pomocí moderních metod editování genomu jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). K výzvě se připojilo rovněž vedení Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 25. července 2018 znamená, že i rostliny získané metodami přesného šlechtění pomocí editace genomu metodou CRISPR jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). „To ale znamená, že i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, ke kterým může spontánně docházet i v přírodě, podléhají restriktivním evropským předpisům, které tyto úpravy prakticky zakazují,“ upozorňuje vědecký ředitel CRH a vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR Jaroslav Doležel.

Evropští vědci proto doporučují Evropské radě, Evropskému parlamentu a Evropské komisi revizi existujících směrnic týkajících se GMO, neboť jsou v rozporu se současnými vědeckými poznatky o editování genomu rostlin.

 „Úpravy genomu vedoucí ke změnám, ke kterým může dojít také spontánně v přírodě a které nezavádějí cizí DNA, by navíc měly být vyňaty z uplatňování právních předpisů o GMO,“ stojí mimo jiné v prohlášením EU-SAGE, která sdružuje členy ze 132 evropských výzkumných institucí a asociací. Cílené editování genomu výzkumníci považují naopak za vhodný nástroj pro šlechtění plodin s dostatečnými výnosy, které budou odolné vůči změnám klimatu, budou méně závislé na pesticidech a hnojení a mohou mít zdravotní benefity pro konzumenty. Přínosy cíleného editování genomu již popisuje odborná literatura. Nové technologie šlechtění přispěly například k vývoji pšenice odolné vůči padlí, vinné révy odolné vůči houbovým chorobám, vyšlechtění pšenice s nízkým obsahem lepku nebo s vysokým obsahem vlákniny a řadě dalších aplikací.

Podle vědců současné předpisy EU o GMO ostře kontrastují s rostoucí plochou půdy, na které se GMO ve světě pěstují, a s rostoucím počtem států, kde nejsou nové odrůdy plodin získané pomocí editace genomu regulovány. „Stávající situace evropské země poškozuje. Zatímco v Evropě platí restrikce, v jiných oblastech světa se editování genomu využívá. To výrazně snižuje naši konkurenceschopnost a brzdí nás to ve šlechtění hospodářsky významných plodin s potřebnými vlastnostmi, například vyšší odolností vůči suchu či škůdcům a chorobám. To může mít v budoucnu velký dopad na evropskou ekonomiku, životní prostředí i zdraví obyvatel,“ uvedl ředitel CRH Ivo Frébort, který na rizika upozorňuje dlouhodobě. K prohlášení se připojila i Evropská biotechnologická federace, jejímž českým zástupcem je právě CRH.„Prohlášení plně podporujeme, proto jsme ho zveřejnit i na webových stránkách Evropské biotechnologické federace http://www.efbiotechnology.org/ a upozorňujeme na ně i v našem newsletteru,“ potvrdil viceprezident EFB Jeff Cole.

Podle profesora Doležela Evropská unie také ignoruje pozitivní vliv geneticky modifikovaných plodin na životní prostředí. „Jen v roce 2018 se díky pěstování geneticky modifikovaných plodin dostalo do atmosféry o 23 miliard kilogramů oxidu uhličitého méně. Pěstování rezistentních odrůd získaných pomocí genetických modifikací vedlo v letech 1996 až 2018 ke snížení spotřeby toxických pesticidů ve světě o 776 milionů kilogramů. Nezbývá než doufat, že EU vyslyší hlasy odborníků, včetně těch zastoupených v EU-SAGE, a bez ohledu na politické tlaky umožní využití cílených metod šlechtění zemědělských plodin založených na nejnovějších vědeckých poznatcích,“ doplnil laureát České hlavy Jaroslav Doležel.

Cílem iniciativy EU-SAGE je informovat o metodách editace genomu a usilovat o změnu politiky EU a členských států tak, aby bylo možné tyto využívat pro podporu udržitelného zemědělství a produkce potravin. Českou republiku v této síti zastupuje sedm ústavů Akademie věd České republiky, CEITEC, CRH a Mendelova univerzita v Brně.

Celé otevřené proglášení v češtině si můžete přečíst ZDE

TEXT: Martina Šaradínová, UP