CzechGlobe: Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily habry v Lanžhotě

Tým z ÚVGZ monitoruje rašení habrů, ale i dalších dřevin, a kvetení bylin nepřetržitě na stejných lokalitách 75 let a poslední tři roky jsou mimořádné i v porovnání s předešlými 20 lety. I letos jaro nastoupilo velmi časně, přestože zima byla chladnější než loni.

„Vegetace ožívá a rostliny se začínají probouzet. Nástup jara je razantní a po podprůměrném únoru teploty vyletěly nahoru. Nejvhodnější podmínky pro start vegetace z pohledu teplot byly na Moravě, ve východních Čechách, v Praze či ve Frýdlantském výběžku. Například na Znojemsku či Kroměřížsku jsou letošní teplotní sumy o polovinu vyšší, než je průměr. Proti loňsku jsou naopak více než o třetinu nižší,“ uvedl klimatolog Pavel Zahradníček.

Ruto zimu na velké části území půda nepromrzla ani do hloubky deseti centimetrů. Většina záření pohlceného povrchem půdy pak neslouží k rozpouštění ledu v půdě a lze vidět rychlý nárůst teplot a prohřívání povrchu půdy.

Odborníci uvedli, že díky dlouhodobým pozorováním takzvaných fenofází rostlin, ale například i kladení ptačích vajec, lze velmi dobře sledovat odezvu na růst teplot a dlouhodobě na pokračující klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází nastávají čím dál dříve. "Jejich posun není lokální záležitostí, ale jevem v celé střední Evropě. Z různých zahraničních studií je zřejmé, že se jedná prakticky o celosvětový trend," uvedla Lenka Bartošová, která se fenologií zabývá.

Na pozorování jednotlivých fází v ročním cyklu rostlin se podílejí i základní školy. "Rašení, olisťování nebo kvetení ovocných stromů sledují učitelé a učitelky s dětmi na prvním stupni a také samostatně žáci druhého stupně z přibližně 15 základních škol. To vše díky spolupráci s Ekologickým institutem Veronica, který aktivitu monitorování fenofází zařadil mezi své badatelské projekty pro děti na základních školách,“ dodala Bartošová. 

Zdroj ČTK