ČTK: Současné mrazivé počasí bez sněhu může poškodit ozimou pšenici a řepku
Současné mrazivé počasí může v některých oblastech způsobit škody na klíčových ozimých plodinách, jimiž jsou pšenice a řepka. Noční teploty mají na mnoha místech republiky v úterý, ve středu a ve čtvrtek klesnout na minus deset i méně stupňů, zároveň však na většině území republiky není dostatečná sněhová pokrývka, která by rostliny před vymrznutím chránila.
Ohrožené jsou i kořeny rostlin, protože půda je plně nasycená vodou a při jejím zmrznutí mohou ledem vyvolané pohyby půdy poškodit jemnější kořeny. ČTK to řekl bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Zdeněk Žalud.
Jak velké riziko panuje na různých katastrech, ukazuje web AgroRisk. Pro některé katastry platí dokonce mimořádné, tedy nejvyšší riziko, pro velkou část území platí velké riziko. Mimořádné riziko platí ve středu na většině území Moravskoslezského kraje, na Pardubicku a v oblasti, kam spadá Blanensko, Svitavsko a část Prostějovska a Vyškovska. "Tam, kde neleží alespoň čtyři až pět centimetrů sněhu, které stačí k zakrytí rostliny, půjde o velmi silné holomrazy, místy až k minus 15 stupňům. V takových případech může dojít k vymrzání rostlin v jejich nadzemní i v podzemní části," řekl Žalud.
V nadzemní části holomrazy způsobí potrhání pletiva. "I když se rostlina na podzim v rámci svého otužování vody zbavuje, určité množství vody v ní přeci jen zůstane, při zmrznutí se její objem zvětší a může roztrhnout pletivo. Ale ani potrhání a odumření některých listů nemusí nic znamenat, pokud neumrzne takzvaný odnožovací uzel, ze kterého mohou na jaře rostliny regenerovat. Pokud však odnožovací uzel zmrzne, tak je konec," řekl Žalud. Míra poškození závisí i na tom, jaká je na poli odrůda a jak je mrazuvzdorná. "U různých odrůd může stejná teplota vyvolat menší, ale i relativně silné poškození," řekl Žalud.
Aktuálně rostlinám hrozí i poškození kořenů, protože půda je po prosincovém tání a intenzivních deštích posledních dnů nasycená. "V podstatě obsahuje maximální množství vody, a to nejen v povrchové vrstvě, ale až do jednoho metru. Při déle trvajících silných holomrazech může půda promrznout i do několika desítek centimetrů. Led, který má větší objem než voda, následně může vyvolat malé, ale pro přetrhání kořenů obou ozimých plodin dostatečné pohyby půdy," vysvětlil Žalud.
Silnější mrazy bez sněžení mají trvat několik dnů, ke konci týdne už by maximální denní teploty měly dosahovat až dvou stupňů nad nulou.
