„Brojení proti GMO nechápu,“ říká vědec. Vysvětlujeme souvislosti kolem genetické modifikace organismů
Poslanci Evropského parlamentu v únoru schválili návrh Evropské komise, který je prvním krokem ke zmírnění přísných pravidel pro takzvanou genetickou modifikaci organismů na území EU. V analýze popisujeme důležité souvislosti i samotnou techniku genetické modifikace.
Padlí je choroba, kterou způsobují stejnojmenné parazitické houby. Je to noční můra zemědělců, protože napadá velké množství hospodářsky významných plodin a například ztráty úrody obilovin jen kvůli této plísni se mohou vyšplhat k vyšším desítkám procent. Tým čínských genetiků ale před dvěma lety dokázal upravit genom pšenice tak, aby chorobě odolávala.
Jiná houba – tentokrát půdní – zase způsobuje takzvanou panamskou chorobu banánovníků a její kmen TR4 po celém světě masivně decimuje jejich úrodu. Na kontaminovaných půdách plantáží pak není možné pěstovat nejrozšířenější odrůdu banánovníků Cavendish, kterou zatím běžně kupujeme v obchodech. Choroba se šíří z jihovýchodní Asie na západ a před pár lety se poprvé objevila i v Jižní Americe, odkud pochází až osmdesát procent celosvětového exportu banánů. Naději na záchranu banánovníků přinesli výzkumníci z australské Technologické univerzity, když se jim podařilo modifikovat odrůdu Cavendish tak, aby panamské nemoci úspěšně vzdorovala.
V obou případech vědci využili přístup, který má společného jmenovatele – úpravu dědičné informace. Pod známější zastřešující zkratkou GMO jde o téma, které rozděluje nejen zemědělce, ale i zákonodárce na půdě Evropského parlamentu a nakonec i samotnou laickou veřejnost.
Pěstování geneticky modifikovaných plodin je v Evropské unii dlouhodobě regulováno. Podmínky pro udělení oprávnění pěstovat takovou plodinu jsou tak přísné, že experti mluví o nepřímém zákazu. Získání povolení pěstovat novou geneticky modifikovanou plodinu totiž trvá mnoho let a stojí miliony eur. Do povolovacího procesu se tak mohou pustit jedině subjekty s velkým finančním kapitálem a ani ty už se o to v Evropě nesnaží.
Po dlouhém nátlaku ze strany expertů i jednotlivých států se Evropská komise v červenci minulého roku rozhodla předložit úpravu pravidel regulujících použití nových metod pro modifikaci dědičné informace rostlin, souhrnně označovaných jako nové genomické techniky (NGT). Po delším legislativním procesu začátkem letošního února návrh podpořilo 307 europoslanců, proti bylo 263 a 41 se hlasování zdrželo.
Pokračování článku s prof. Doleželem z ÚEB AV ČR zde Deník N
