Brněnská konference o GMO vzbudila velký zájem

Jednotlivé přednášky byly komponovány tak, že se publikum  nejdříve seznámilo se samotným technickým konceptem GMO (GMO aneb kouzelnické triky v laboratoři, Mgr. Aleš Pečinka, Ph.D.) a s potenciálem genetických modifikací v současném zemědělství (Potřebujeme GMO pro zajištění dostatku potravin?, RNDr. Jan Šafář, Ph.D.). V další fázi konference byla zmíněna celá historie světa genetických modifikací v kontextu s politickými a právními aspekty (GMO ve spirále času: věda nebo politika?, Prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc.). Ve finále zazněla přednáška o etických otázkách týkajících se GMO (GMO a etická reflexe., Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D.).

Celá konference byla vyvrcholením celoroční přednáškové aktivity členů týmu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Ačkoli byly přednášky původně určené především středoškolským a vysokoškolským studentům, velmi dobrý ohlas byl i od zástupců mnoha zemědělských a šlechtitelských firem. Díky těmto aktivitám došlo k navázání mnoha kontaktů s aplikační sférou, výsledkem čehož je i získání TAČR projektu v rámci programu Národní centra kompetence.

Geneticky modifikované organizmy (GMO) jsou již několik desetiletí vděčným tématem mnohých diskuzí nejen vědeckých, ale i politických, ekonomických a etických.   Existuje mnoho technik, jak upravovat/opravovat genetickou informaci ukrytou v DNA. V současnosti je určitě nejskloňovanější CRISPR/Cas technologie, která jako „molekulární nůžky“ dokáže precizně a cíleně měnit genetickou informaci na úrovni jednotlivých písmen/nukleotidů. Co se týče plodin, byla CRISPR/Cas technologie v nedávné době využita například výzkumnou skupinou Francisca Barra k vytvoření pšenice se sníženým obsahem lepku. Dalším příkladem může být firma DowDuPont, která se pokouší o tvorbu sóji, která pro své pěstování nevyžaduje žádné pesticidy. Z tohoto pohledu má GMO značný potenciál a může přispět k řešení mnoha současných potíží, jako jsou extrémy počasí nebo kontaminace vod „zemědělskou chemií“. Ekonomický potenciál této technologie je samozřejmě obrovský. To je jasné už od momentu vzniku této technologie, přičemž až do letošního roku vlastně nebylo jasné, kdo má patentová práva na CRISPR/Cas. I když technologie CRISPR/Cas je nová, její využívání v EU je omezeno směrnicí z roku 2001. Tento paradox měl vyřešit Evropský soudní dvůr v letošním roce. Ten rozhodl, že za GMO mají být považovány všechny organismy, které vznikly mutagenezí měnící genetický materiál způsobem, který není přirozený. Tím se dostává CRISPR/Cas na „černou listinu“ metod, které vedou ke vzniku GMO. Paradoxně existují v tomto ohledu výjimky zahrnující například metody mutageneze pomocí záření (jen pro zajímavost, dnes oblíbená odrůda ječmene Golden Promise, která není považována za GMO, vznikla mutagenezí v jaderném reaktoru ve Velké Británii). Vrcholem absurdity je pak situace, kdy německá firma Bayer koupila pionýra v GMO technologiích - americkou firmu Monsanto ve chvíli, kdy se objeví kauza s karcinogenními účinky glyfosátu, který byl dlouhou dobu klíčovým produktem firmy Monsanto a který úzce souvisí s pěstováním některých GM plodin. Jak je zřejmé, existuje ohledně GMO velké pnutí, kdy vášně veřejnosti, ať už ve formě odpůrců nebo zastánců GMO tvoří spíše jen kulisu dění, které zatím nemá jasné rozuzlení. Je s podivem, že současná legislativa si nedokáže poradit s precizními zásahy do genomu a přitom se za dveřmi hlásí o slovo syntetický život, v téhle chvíli minimálně z dílny slavného vědce Craiga Ventera.  Proto se snažíme informovat veřejnost i odborníky o všem, co souvisí s problematikou genetických modifikací díky projektu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost, jehož součástí je i brněnský Biofyzikální ústav, ale i pomocí spolupráce s Mendelovým muzeem, kde jsme již pořádali několik úspěšných akcí.

Text: Roman Hobza, Foto: Radka Kvasničková