Akademie věd ČR: Mikrobiom zásadně ovlivňuje nejen zdraví, ale i myšlení a chování
Jste to, co jíte, říká se. A platí to. Složení stravy má zásadní vliv na podobu a rozmanitost prostředí ve střevech, a tím pádem také na imunitu. Střevní bakterie řídí zažívání, chuť k jídlu i vyprazdňování.
Mikrobiom máme ale i v jiných částech těla a také na jeho povrchu. Celkově nás osidlují biliony mikroorganismů. Na fascinující rozmanitost tohoto mikrosvěta upozorňuje Světový den mikrobiomu, který letos připadá na sobotu 27. června.
Když se řekne „mikrob“, představíme si asi spíše něco ošklivého, možná škodlivého. Jenže výzkum v posledních desetiletích čím dál víc ukazuje, že mikroorganismy nám velmi pomáhají a jsou pro nás zásadní. Lidské tělo je plné mikroorganismů, dokonce se lze s nadsázkou ptát, nakolik jsme vůbec lidmi (bakteriálních genů kódujících bílkoviny je v lidském organismu 360× více než lidských).
Studium mikrobiomu si právě kvůli své velké diverzitě vyžaduje výrazně mezioborový přístup. „Nejen současná covidová krize nám jasně ukázala, že složité věci se mají řešit systémově. A mikrobiom je taková systémová věc. Pro jeho výzkum je důležité nejen medicínské zázemí, ale také znalosti molekulární biologie, biochemie, fyziky, biofyziky i sociálních věd,“ uvedla ve středu 24. června 2020 na tiskové konferenci České mikrobiomové společnosti předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Celý článek si můžete přečíst ZDE
